ELEN bere nákupčím rutinu. Rozhodování ale nechává na lidech

AI nákupní asistentka vznikla z konkrétního problému ve strojní zakázkové výrobní firmě, který byl následně přetaven do inovativního softwaru. Dnes propojuje proces od přípravy poptávky po kontrolu dodacích termínů a setkává se i s poptávkou z jiných oborů. Čas nákupčích ve výrobních firmách i jinde totiž často neodčerpává samotné rozhodování, ale příprava podkladů, rozesílání poptávek, porovnávání nabídek a hlídání termínů. Právě tento problém stál u zrodu systému ELEN. O tom, jak se z interní potřeby stal samostatný produkt, v čem spočívá jeho přidaná hodnota a jakou roli sehrálo MSIC, mluví Tomáš Sembol, který společně s kolegy Martinem Piruchem, Miroslavem Diškem a Františkem Pavlíkem stále stojí za neustále rozvíjejícím se nápadem.

„Přidaná hodnota není v samotné AI, ale v tom, že systém komplexně uchopuje celý nákupní proces.“

Na začátku projektu ELEN nestála ambice vyvinout další AI nástroj, ale vyřešit konkrétní provozní problém. Kdy jste si uvědomili, že nejde jen o interní slabé místo jedné firmy, ale o příležitost pro samostatný produkt?

Prvotní impulz přišel ve chvíli, kdy jsme díky spolupráci s Martinem Chalupou z MSIC dokázali pojmenovat úzké místo v našem firemním procesu. Hledali jsme dostupný systém, který bychom mohli nasadit, ale řešení odpovídající našim potřebám jsme na trhu nenašli. Začali jsme proto vyvíjet vlastní takový systém. Postupně se ukázalo, že stejný problém neřeší jen naše firma, ale mnohem širší okruh výrobních podniků. Tehdy jsme si uvědomili, že před námi není pouze interní nástroj, ale potenciálně zajímavý samostatný produkt.

Co přesně ELEN v nákupním procesu přebírá a v jakém okamžiku zůstává rozhodnutí na člověku samotném?

Zjednodušeně řečeno, ELEN přebírá operativní a rutinní část práce nákupčího a posouvá ho do rozhodovací role. Připraví data pro poptávku, osloví dodavatele, vyhodnotí jejich nabídky a navrhne nejvýhodnější kombinaci ceny a termínu dodání. Nákupčí navrženou variantu zkontroluje a schválí. ELEN poté odešle objednávky a sleduje dodací termíny. Člověk tedy neztrácí kontrolu, ale naopak navíc ještě dostává kvalitnější podklady a více prostoru pro samotné rozhodování.

Co vám ukázalo nasazení u prvních klientů? Kde se přínos projevil nejrychleji?

Systém nyní běží ve dvou firmách. Některé věci stále potřebujeme doladit, už teď je ale patrné výrazné redukce ruční práce. Největší úspora se projevuje při přípravě dat, rozesílání a zpracování poptávek. Nákupčím tak ELEN šetří čas na činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

„ELEN uchopuje nákupní proces komplexně, propojuje jeho jednotlivé kroky a mechanickou rutinu svěřuje stroji. Člověku ale zůstává to, co je pro něj přirozené a lidské – rozhodování a odpovědnost.“

V jaké fázi je ELEN z obchodního a finančního hlediska? Jde už o produkt, který se dokáže sám uživit, nebo jste stále ve fázi investic a ověřování trhu?

Projekt zatím financujeme prostřednictvím mateřských firem Keysmash a SEMA a stále je ve ztrátě, což odpovídá klasické fázi vývoje a vstupu na trh. Současně jednáme s několika klienty o nákupu softwaru. U některých jsme v předobjednávkové fázi, u dalších už probíhá implementace. Nyní tedy ověřujeme produkt v reálném provozu a postupně budujeme obchodní základnu.

Jakou roli sehrálo MSIC na cestě od prvotní frustrace k jasně definovanému produktu a kde vidíte prostor pro další spolupráci?

MSIC nám pomohlo především odhalit a pojmenovat problém, který nás stál velké množství času. Následně jsme ho společně procesně popsali a převedli do zadání pro vývoj systému, tedy co má software dělat, jaké kroky má pokrýt a jak má zapadnout do praxe firmy. Do budoucna vidíme největší přínos MSIC v propojování s distribučními partnery a v propagaci produktu.

Trh s nástroji postavenými na AI rychle roste a samotná technologie už není automaticky konkurenční výhodou. Čím je tedy ELEN podle vás skutečně odlišná?

Když ELEN představujeme klientům a potenciálním distribučním partnerům, často zpočátku očekávají jen další AI software, do kterého vloží data a on jim vrátí nějaký výstup. Po prvním vyzkoušení ale vnímají ELEN jako praktickou aplikaci s konkrétním přínosem pro průmysl. Nejde o samoúčelné využití AI, ale o řešení skutečného problému, jehož výsledky se promítají do každodenní práce. V závěru bych řekl, že samotná AI není hlavní přidaná hodnota. Klíčové je, že ELEN uchopuje nákupní proces komplexně, propojuje jeho jednotlivé kroky a mechanickou rutinu svěřuje stroji. Člověku ale zůstává to, co je pro něj přirozené a lidské – rozhodování a odpovědnost.