Roztáčíme sněhovou kouli inovací. Ostrava má obrovský potenciál rozvoje

Ostrava jako místo pro život s velkým inovačním potenciálem

Jak firmám pomáhá Moravskoslezské inovační centrum?

Smyslem naší existence je rozvoj kraje, zejména jeho inovačního ekosystému. Kdybych to měl zjednodušit, tak zlepšování prostředí pro lidi, kteří chtějí dělat nové věci. V tomto prostředí je klíčové kvalitní vzdělávání, výzkum a vývoj nebo spolupráce na nových technologiích, jejich implementaci a zavádění do firem. Důležitou součástí fungujícího inovačního ekosystému jsou startupy, respektive proces zakládání a růstu nových firem s aspirací prodávat světu nové produkty a služby pod vlastní značkou.

Co firmám nabízíte?

Začali jsme programem MSIC Expand a každým rokem naše služby rozšiřujeme. Když se majiteli malé nebo střední firmy nedaří nějaká strategická změna, potřebná pro jeho konkurenceschopnost, obrátí se na nás. My mu zprostředkujeme člověka z praxe, který už danou změnu úspěšně zrealizoval v mezinárodním byznyse. Nemusí díky MSIC znovu objevovat kolo a ztrácet čas učením se něčeho, s čím mu může velmi rychle pomoct zkušenější podnikatel. Tuto službu dosud využilo nejvíce klientů. Kromě toho nabízíme celou řadu dalších, vzájemně propojených služeb, které klienti využívají podle potřeby. Například zvýhodněný pronájem prostor, kapitál pro financování podnikání, mentory nebo sdílené laboratoře. To všechno dneska regiony, které chtějí být globálně ekonomicky konkurenceschopné mají nebo podobná inovační centra zakládají.

A jaké jsou vaše výsledky?

Pomohli jsme zrealizovat dohromady 610 změnových projektů ve 320 firmách se sídlem nebo provozovnou v Moravskoslezském kraji. Tyto firmy měly v roce 2020 obrat přes 30 miliard a zaměstnávaly přes 9000 lidí. Daří se nám objevovat nové klienty s produkty a službami s vysokým potenciálem růstu a chutí prodávat je na globálních trzích. Polovina našich zasídlených klientů spolupracuje s univerzitami a 84 % má vlastní výzkum a vývoj. A to vše za pouhých 5 let, výročí máme 1. 7. Celou tuto cestu chceme v září oslavit narozeninami a společně s našimi klienty, akcionáři a dalšími partnery se ohlédnout a zamyslet nad tím, co nás čeká v budoucnu. Pokud vás zajímají inovace a podnikání v Moravskoslezském kraji, moc rádi vás tam uvidíme.

Chceme roztočit sněhovou kouli inovací, která už se nezastaví a přinese rozvoj kraje

Jak souvisí rozvoj kraje s vaší činností?

Chceme se dostat do té fáze zralosti inovačního ekosystému, ve které kolem nás existuje spousta soukromých iniciativ navazujících na původní impulz veřejné investice skrze MSIC. Aby peníze kraje a města Ostravy investované do místního podnikatelského ekosystému, vytvořily sněhovou kouli, která se nezastaví a bude spontánně růst energií soukromého sektoru. Ten bude inovacemi vytvářet vysokou přidanou hodnotu a prodávat ji do celého světa pod vlastní značkou a tím přinášet bohatství zpět do Moravskoslezského kraje. Příkladem našeho klienta je třeba Skladon. Raketově rostoucí firma, která se dostala mimo jiné do seznamu Deloitte Technology Fast 50, nejprestižnějšího žebříčku velmi rychle rostoucích firem. Ale v jakékoliv oblasti lidské činnosti se dají dělat velké věci. Vždycky říkám, chcete, aby tady s vámi vaše děti a vnuci trávili čas, nebo za nimi chcete jezdit tisíc kilometrů jinam? No tak to my děláme. Staráme se o to, aby se vašim dětem a jejich dětem v tomto kraji dařilo pracovat a nepotřebovali trvale odcházet jinam díky tomu, že tady bude dobrá ekonomika a možnosti seberealizace.

Jaké máte vize do budoucna?

Řekl bych, že se chceme postupně propracovat mezi top 10 inovačních center ve střední Evropě. Současně chceme být katalyzátorem rozvoje znalostní ekonomiky. To znamená iniciovat vznik a rozvoj nových hospodářských aktivit. Také ovlivňovat místní diskusi o globálních společenských výzvách a možnostech jejich řešení prostřednictvím inovací. Přitom chceme aktivně spojovat firmy s veřejnými organizacemi (zejm. v oblasti vzdělávání a výzkumu), a tím do ekosystému neustále přinášet nové formy spolupráce a nové zdroje vzájemné inspirace.

Díky covidu-19 jsou firmy otevřenější dělat radikální změny

Současná doba přináší řadu změn. Pandemie covidu-19, rostoucí ceny elektřiny, plynu i ropy a ukrajinská krize. Přijde vám, že podnikání je dobrodružnější, než bylo dříve?

Od nástupu covidu-19 se rychle mění náhled mnoha podnikatelů na spoustu věcí.  Mění se vnímání rizik a ochota je podstupovat nebo způsoby plánování a práce s budoucností. Roste počet podnikatelů, kteří říkají, že nemá smysl plánovat, anebo úplně jinak a s jiným časovým horizontem. Změnil se přístup k vyhodnocování investic a jejich návratnosti. Za zlepšení považuji, že firmy jsou otevřenější zavádět radikální změny a výrazněji měnit to, na co jsou zvyklé. Zvýšilo se procento podnikatelů, kteří uvažují, jak dělat věci úplně jinak než jen inovovat v režimu kontinuity. Znám ale i případy lidí, jež ta nepředvídatelnost naopak paralyzovala.

Jaké trendy určují směr současné ekonomiky a v budoucnu budou určující pro rozvoj kraje?

Největší výzvou je podle mě dekarbonizace ekonomiky, respektive nutnost udržet hospodářský růst v environmentálních mezích planety. Od první průmyslové revoluce generuje stále větší enviromentální zátěž. Pokud změnu dále budeme považovat za zbytečnou a drahou, jak dosud činí mnozí ekonomové, tak nenajdeme efektivní způsob propojení hospodářské prosperity a environmentální udržitelnosti. Tyto potřeby nemusí stát proti sobě. Hledání technologických řešení, která by to umožnila, ale není dostatečně doceněné. Další oblastí, ve které dojde k mnoha změnám, je zdraví lidí. Bohatá společnost stárne a s prodlužováním života rostou nároky na zdravotní služby. Adekvátní péče vyžaduje stále nové technologie, které jsou neustále dražší. Pokud požadujeme, aby dostali všichni zhruba stejnou péči, klademe tím extrémní finanční nároky na veřejné rozpočty. Svět směřuje spíše k aktivní prevenci, která ústí v méně léčení. Globálně jdou do této oblasti enormní částky rizikového kapitálu, ale u nás máme velmi podfinancovaný systém a hospodářská a inovační politika tuto studnici byznysových příležitostí opomíjí. To, co se bude ve světe postupně měnit a vytvářet nové příležitosti, je společný náhled na to, jak vnímat a udržovat své zdraví spolu s tím, jak se environmentální externality budou stávat nedílnou součástí ekonomiky.

Na co byste se chtěli v MSIC více zaměřit?

Jako výzvu bereme, jak firmy více vtáhnout do financování rozvoje inovačního ekosystému v Moravskoslezském kraji, včetně rozvoje místního trhu rizikového kapitálu. To třeba v Izraeli nebo Spojených státech funguje mnohonásobně lépe. Věřím, že klíčovým hybatelem inovací jsou firmy a jde o to, aby začaly veřejnému sektoru a univerzitám věřit. Důvěra je strašně důležitý sociální kapitál, který v postkomunistickém prostoru obecně chybí. I když není na první pohled vidět její efekt, je s námi každý den a ovlivňuje veškeré jednání lidí. Některá rozhodnutí se kvůli ní zkrátka nestanou. Firmy místo toho, aby šly do miliardových projektů s veřejným sektorem nebo investovaly do sdílené laboratoře na univerzitě, řeknou: „Hele, já platím daně, tak ať to udělá samospráva.“ Člověk to zná ze vztahu. Kde je důvěra, tak jedete na dovolenou, pak si koupíte společný dům. Kde není, tak ne. To je v byznyse a inovačním ekosystému stejné.

Dá se to vůbec změnit?

Ne do zítra, ne do příštího roku. Ale rolí MSIC je hledat cesty, iniciovat změny a najít v perspektivě dvou až tří volebních období a dál ten mechanismus sněhové koule.